Noen leser en bok

Mánáid giellaváttut

Dás beasat veahá lohkat mánáid giellaváttuid birra ja oaččut earet eará buoret ipmárdusa das makkár giellaváttut mánáin sáhttet leat, makkár kártenreaiddut gávdnojit mánáidgárdeági mánáide ja makkár váikkuhusat giellaváttuin sáhttet leat lohkamii ja čállimii.

Mánát geain leat giellaváttut leat seamma girját go eará mánát ge. Sin gielalaš hástalusat bohtet oidnosii iešguđet ládje. Dutkamat čájehit ahte lea oktavuohta giellaváttuid ja sosiála váttuid gaskkas, ja dávjá vuohttigoahtit dáid hástalusaid juo mánáidgárdeagis. 
Lea maid čájehuvvon ahte mánáin geain leat giellaváttut, lea stuorát várra oažžut lohkan- ja čállinváttisvuođaid. Danin lea dehálaš identifiseret dáid váttisvuođaid ja álggahit doaibmabijuid nu árrat go vejolaš. 


Go barggat dáinna osiin de lea jurdda ahte:
•    oaččut buoret ipmárdusa makkár giellaváttut mánáin sáhttet leat
•    dieđát makkár kártenreaiddut gávdnojit mánáidgárddeagi mánáide
•    dieđát makkár ásahusat sáhttet leat doarjjan mánáidgárdái go mánáin leat giellaváttut 
•    dieđát manne kárten lea dehálaš doaibmabijuid heiveheapmái ja movt nannet giellabirrasa mánáidgárddis
•    oahpat maid dutkan muitala giellaválljema ektui go mánáin leat giellaváttut 
•    oahpat makkár váikkuhusat giellaváttuin sáhttet leat lohkamii ja čállimii

Viežžan inspirašuvnna: Språkvansker | Språkløyper (uis.no)

Doabačielggadeapmi:

Developmental language disorder (DLD) lea namahus mii adno go mánát rahčet gielain, ja váttut eai leat čadnon eará sivaide. Sámegillii jorgaluvvo Giellaváttut mat gusket ovdáneapmái. Ovdal adnui namahus Spesifihkka giellaváddu. Dál leat guođđán dien namahusa ja dan sadjái leat máilmmiviidosaččat atnigoahtán DLD namahusa. 

Sáhtát dárogillii lohkat eambbo terminologiijarievdama birra dán artihkkalis. 

 

Fágalaš sisdoalu hábmen:
Marit Inger Pulk ja Sara Ellen Anne Eira, seniorráđđeaddit Sámi earenoamášpedagogalaš doarjalusas (SEAD). 

Unnán vásáhus gielain, maŋŋonan giellaovdáneapmi ja/dahje giellaváddu mii guoská ovdáneapmái?

Dán filmmas muitaluvvo manne lea dehálaš vuhtiiváldit máná giellavásáhusa go galgá kártet sáhttá go mánás leat giellaváddu.

19 min

Mat leat giellaváttut?

Dán oasis leat filmmat mat muitalit oanehaččat giellaváttuid birra ja giela gielalaš osiid birra. Dás beasat maid lohkat vuođđogálggaid birra, mii lea vižžon bagadusas "Doabaoahppan – bagadus strukturerejuvvon doabaoahppama birra mánáide ja ohppiide", man Statped ja Lohkanguovddáš leat almmuhan.

82 min

Áican ja kárten

Mánáidgárdi galgá čuovvut mielde makkár giella mánáin lea ja movt sii gulahallet earáiguin. Sin bargu lea fuomášit ja doarjut mánáid geain leat iešguđetlágan gulahallanváttisvuođat, geat leat unnán aktiivvalaččat gielalaččat, dahje geain lea maŋŋonan giellaovdáneapmi.
Jus mánáidgárdi dahje ruoktu vuorjašuvvet máná giellaovdáneamis, de lea dehálaš ahte árrat kártegoahtit máná giela. Mánáidgárddis galggaše buorit rutiinnat dasa movt áicat ja fuomášit daid mánáid geat dárbbašit liige čuovvoleami.

10 min

Heivehuvvon doaibmabijut

Dán oasis leat guokte filmma. Vuosttáš filmmas muitaluvvo manne kárten lea dehálaš go galgá heivehit doaibmabijuid mánáide geain leat giellaváttut. Nuppi filmmas beasat eanet gullat doaibmabijuid birra mat nannejit giellabirrasa.

6 min

Guđe giela hupmat mánáin geas leat giellaheađuštusat?

Lea oahpes ášši ahte muhtun váhnemat vásihit ahte biras ávžžuha hupmat dušše ovtta giela mánáin geas leat kognitiiva dahje gielalaš váttut. Dávjá dan giela mii lea váldogiella mánáidgárddis.

2 min

Loahppareflekšuvnnat

Dán maŋemus oasis leat loahppareflekšuvnnat maid sáhttá čađahit akto, joavkkus dahje olles ossodagas.
Dás gávnnat maiddai ávžžuhusaid dutkamiidda ja čállosiidda mat leat čadnon sámi mánáid giellaovdáneapmái, giellaváttuide ja máŋggagielatvuhtii sámi perspektiivvas. Loahpas gávnnat gáldolisttu.

30 min