Áican ja kárten

Áican beaivválaš doaimmaid bokte:

Beaivválaš doaimmaid bokte sáhttá fuomášit makkár mánát eai nagot čuovvut dilálašvuođaid main leat gielalaš gáibádusat. Dát sáhttá boahtit ovdan ovdamearkka dihte jus mánná:

  • ii čuovo oktasaš dieđuid
  • jođánit massá fuomášumi
  • lea mášoheapme
  • ii nagot čuovvut stohkosa ovttaahkásaččaiguin
  • hušku earáid dahje čájeha suhtu

Jus mánás leat dát dovdomearkkat, de ávžžuhuvvo systemáhtalaččat áicat. 

 

Systemáhtalaš áican

Systemáhtalaš áicamiin atnit áicanskoviid. Dá ovdamearkkat:

  • ÁGOR áicánskovvi lea ráhkaduvvon mánáidgárdebargiid várás. Mánáidgárdái lea ávkkálaš deavdit ÁGOR-skovi buot mánáide, vai sáhttá čuovvut mánáid giellaovdáneami systemáhtalaččat. Dát skovvi lea ávkin go ságastallá váhnemiiguin ja go galgá viidáset kártet máná giellaovdáneami. Go ságastallá váhnemiiguin, lea maid dehálaš guovdilastit makkár vásáhusat mánás leat gielain ja makkár arenain son lea ožžon vásáhusaid. 
  • 20 gažaldaga giellagálggaid birra lea kártenreaidu man maid lea vuogas atnit go mánát leat máŋggagielagat. Skovi sáhttá deavdit iešguđet giellaarenain ja nu buohtastahttit bohtosiid. Ovdamearkka dihte jus mánná hupmá sámegiela ovtta birrasis ja eará giela nuppi birrasis, dego ruovttus ja mánáidgárddis.  

Jus bohtosat čájehit ahte mánná ii leat iežas ahkásaččaid gielladásis, de ávžžuhuvvo viidáseappot kártet máná giela. Lea maid dehálaš iskat máná gulu. 

 

Eará kártenreaiddut: 

Gávdnojit máŋga kártenreaiddu mat kártejit iešguđet beliid máná gielas. Dá leat muhtun kártenreaiddut mat gávdnojit sámegillii maid mánáidgárdi sáhttá čađahit: 

  • Stoahkan ja gulahallan – Vuosttaš ovdánanjagiid 
  • Sámegiela Impressiiva Morfologalaš teasta (SIM)
  • Davvisámegiel fonemtesta
  • Doabaáddejupmi
  • Bo-Ege
  • RI-5
  • Gielalaš diđolašvuođaiskan
  • MacArthur-Bates Communicative Development Inventory (CDI) 

Dieđut kártenreaidduid birra sámegillii gávdno Sámi lohkanguovddáža neahttasiidduin.

Eará modulas muitaluvvo eambbo kártenreaidduid birra maid mánáidgárdi sáhttá čađahit. Statpeda neahttasiiddus gávdnojit filmmat gos muhtun ráje kártenreaidduin leat čilgejuvvon. 

Jus mánáidgárdi dárbbaša veahki kártemii ja dulkot kártenbohtosiid, de sáhttet oažžut doarjaga suohkana PP-bálvalusas ja vejolaččat Statpedas. Dán birra leat dieđut maŋŋelis.

 

Dearvvašvuođadivššár árvvoštallá maid máná giellaovdáneami dearvvašvuođaiskkadeamis 2-jahkásažžan ja 4-jahkásažžan.