Mánáid rievttit ja váhnemiid vuordámušat ja gáibádusat

Oallut váhnemat sávaše ahte sin mánát sámástišgohtet. Jus váhnemat ieža eai hálddaš sámegiela, de šaddet mánáidgárddit ja skuvllat hui dehálaččat giellaoahpaheamis. Danin lea hui dehálaš muitalit váhnemiidda ja ovddasteddjiide makkár rievttit sámi mánáin lea sámegiela ja sámi kultuvrra ektui go álget mánáidgárdái ja skuvlii. Dáppe giellabálgát neahttasiiddus gávnnat sierra gealbopáhka mas beasat eanet lohkat daid rivttiid birra. 

Go váhnemat gáibidit sámegielat fálaldaga iežaset mánáide, de sii dávjá vurdet ahte mánát sámástišgohtet. Mánáidgárddit šaddet hukset iežaset doaibmannávcca vai nákcejit fállat sámegieloahpahusa mánáidgárdemánáide. Doaibmannávccaid sáhttá hukset earet eará gievrras giellamodeallaiguin ja máhttoloktemiin. Dainna lágiin vuhtiiváldet sihke mánáid rivttiid ja čuovvolit váhnemiid vuordámušaid.  

Go barggaidet nuppiin gealbopáhkain, de kártejit iežadet mánáidgárddi dála gielladili. Dis lea dál bajiidgovva iežadet mánáidgárdemánáid gielladiliin ja makkár din sámegielfálaldat lea. Dii diehtibehtet galli mánás lea sámegiella ruovttugiellan ja galli mánás leat eará gielat ruovttugiellan. Dii maid diehtibehtet mánáid rivttiid birra sámegiela hárrái, ja lehpet digaštallan ja ovdánahtten iežadet mihtuid sámegielfálaldagas. 

Oamastanmodealla galgá geavahit go ii ovttage mánás, dahje jus moatti mánás ii leat sámegiella ruovttugiellan.

Oamastanmodealla bargovuogis lea hui dehálaš ahte buohkat ovttasbarget mánnái buoremussan. Ulbmil oamastanmodeallain lea ahte mánát galget šaddat čađa sámegielagin. Go mánná lea árrá mánáidgárdeagis, de sutnje lea álkimus oahppat giela dahje gielaid. Danin lea dehálaš ahte mánáin leat buorit sámegielat giellaovdagovat juo dalle go álget mánáidgárdái. 

Mánáidgárdeláhka §2 ja §10, 3.lađas
Rámmaplána