Ásahit giellasonaid mánáidgárdái
Jus mánát leat juo hárjánan dárustit mánáidgárddis bargiiguin ja eará mánáiguin, de dat lea hui gáibideaddji bargu jorgalit gulahallangiela dárogielas sámegillii. Gulahallangiella lea ain sámegiella, muhto giela ferte heivehit mánnájovkui. Sámegiella galggašii leat gulahallangiellan buot diliin ja doaimmain. Diliin ja doaimmain geavahuvvojit kontekstii heivehuvvon giella, gorutgiella, govat, spealut, áđestallan, rollaspeallu ja dárogielsonat. Ulbmil lea ahte mánná galgá beassat geavahit sámegiela gulahallangiellan nu máŋggain oktavuođain go vejolaš. Mánát eai leat lihka čadnon verbála gillii go rávisolbmot, go mánáid mielas lea deháleappo vásihit mávssolaš ja miellagiddevaš doaimmaid ja dovdat ovdamorraša, go dat makkár giella geavahuvvo mánáidgárddis. Bargit sáhttet máŋgga ládje gulahallat mánáiguin ja čájehit ipmirdeami, vaikke ieža eai huma majoritehtagiela mánáiguin (samediggi.fi). Nu mánát muđuige ohppet majoritehta giela, ii oktage riegát dušše ovttain gielain. Ovttastallamiid bokte mánát ohpet lagasbirrasa giela dahje gielaid. Muhtin sámegielat mánát gártet oahppat dárogiela dárogielat mánáidgárddis gos eai gávdno sámegielat bargit. Dakkár diliin eai leat nu gallis geat jerret leago dát váttis ja hástaleaddji mánnái.
Dat vurdo ahte mánát sámástit. Sii šaddet dávjá ja jeavddalaččat hárjehallat ja hupmat vai hálddašišgohtet sámegiela. Lea rávisolbmo ovddasvástádus láhčit dili nu ahte mánáide lea oadjebas sihke sámástit ja hárjehallat sámástit. Jus beare guhká vuordá bidjat vuordámušaid mánáid sámegielgeavaheapmái, de sáhttá dáhpáhuvvat nu ahte soames mánát eai goassige sámástišgoađe, go dárogiella lea nu oidnosis Norggas. Mánáidgárddis leat buoremus rámmat geavahit ja ovdánahttit sámegielgeavaheami, vai mánát sáhttet maiddai áiggi mielde álgit geavahit sámegiela oahpahusgiellan skuvllas.
Árran mánáidgárddis ásahedje dárogielsonaid buot lanjaide mánáidgárddis, vai mánát ja bargit álkit oidne gos galggai sámástit ja gos dárustit. Metoda doaimmai hirbmat bures go galge oažžut mánáid sámástit.
«Dákkár vuohki vásihuvvui buorren ja ávkkálažžan mánáidgárdebargiide. Dat stivrejedje mánáid giellageavaheami, muhto sonaid bokte addui sadji máná ruovttugillii hui ráddjejuvvon hámis. Jus bargit gulle mánáid dárusteame, de baicca go dan álo cuiggodit, maid bargit vásihedje vuorjamiin, de besse dadjat mánnái: “mun gulan ahte dus lea dárbu dárustit. Boađe mu mielde dárogielsonii ja doppe beasat dárustit.”» (Pasanen ja earát 2022:28).
Sámegielgeavaheapmi nu konkretiserejuvvui ahte mánát vuollel 4 jagi fuobmájedje gos mánáidgárddis sii galge sámástit ja gos sáhtte dárustit. Go mánát hárjánedje sámástit, de unnui maid dárbu geavahit dárogielsonaid. Maiddái váhnemiidda šadde dat dárogielsonat dorvun. Jus váhnemat ieža eai sámástan, de sii sáhtte geavahit dárogielsonaid. Govas oainnat Viejega mánáidgárddi molssodanlanja. Doppe lei dárogielsona guhtege mánnái.
Gáldu:
Pasanen, Annika, Baal, Berit Anne Bals, Mikkelsen, Inga Lill, Päiviö, Ánne-Marge (2022): Sterke språkmodeller, Sametinget. https://sametinget.no/sok.aspx?MId1=8&searchTerm=sterke+spr%c3%a5kmodeller
Suoma sámediggi: https://samediggi.fi/vastuualueet/saamen-kielet/kielipesatoiminta/usein-kysytyt-kysymykset