Dárogielas sámegillii

Mánáidgárddi nuoramus ja boarráseamos mánát gáibidit iešguđetge lahkoneami giellaoččodeapmái. Nuoramus mánát ohppet sámegiela go mánáidgárdebargit sámástit singuin obba áigge mánáidgárddis. Dat boarrásit mánáidgárdemánát geain ii leat nu nanu sámegiella fertejit vuos oahppat sámástit ja beassat čoaggit sániid iežaset sátnevuorkái, ovdalgo nákcejit aktiivvalaččat sámástišgoahtit.  

Nuoramus mánáidgárdemánát

Mánáidgárdemánát vuollel 3 jagi leat dehálaš ulbmiljoavku giellaožžodeamis. Go bargiin lea dihtomielalaš giellageavaheapmi, de mánát mánáidgárddis lunddolaččat ohppet sámástit. Jus fállabehtet oamastanmodealla juo dalle go mánát álget mánáidgárdái, de eanas mánát bohtet sámástišgoahtit go leat gaskkal 2-3 jagi. Dán áigodagas lea hui dehálaš ahte mánáidgárdebargit leat dihtomielalaččat giellageavaheamis ja čájehit ahte dat vurdo ahte mánát sámástit go leat mánáidgárddis. Go mánná álgá mánáidgárdái, de son juo čátná olbmo ja giela oktii. Dás oaivvilduvvo ahte mánná dalle juo áicá makkár giela guhtege geavaha, ja dat váikkuha dasa makkár gillii mánná gulahallá guhtiinge. Nuoramus mánát álget dovdat iežaset oadjebassan go vásihit liekkusvuođa ja ovdamorraša, eaige dušše dan gielalaš gulahallama bokte (Pasanen ja earát 2022: 27).

Boarrásit mánáidgárdemánát 

Sáhttá leat hástaleaddji jorgalit boarrásit mánáid gulahallangiela dárogielas sámegillii. Mii eat sáhte vuordit ahte mánát sámástišgohtet, ovdalgo leat oahppan giela. Mánná ferte vuos beassat oahppat veahá sámegiela, ovdalgo rávisolmmoš sáhttá váikkuhit máná giellaválljema. Dat leat mii rávisolbmot geat addit mánáide dan vuođu maid dárbbašit, vai sáhttet sámástišgoahtit. Danin gáibiduvvo áigodat sirddašemiid oktavuođas mas lea áigumuššan oahpahit sámegiela, ja jorgalit boarrásit mánáid giela eará gielas sámegillii. Vállje čađahit eanet aht' eanet doaimmaid maid oktavuođas dušše sámástit, iige geavahit eará gielaid. Vállje lanjaid ja sajiid sihke mánáidgárddis ja mánáidgárdešiljus mat doibmet sámegiel domeanain/báikin (Pasanen ja earát 2022: 28). Lea ávžžuhuvvon ráhkadit dárogielsonaid daidda lanjaide ja báikkiide mat galget leat sámegielat domeanain, vai mánát besset dárustit jus lea dárbu. Dán birra beasat eanet lohkat boahtte sešuvnnas.  

Vaikke mánát dárustit rávisolbmuide, de ávžžuhuvvo ahte rávisolbmot goitge sámástit mánáiguin. Mánát álget jođánit ipmirdit daid gielaid maid dávjá gullet. Danin ii berrešii dát áigodat mas giella jorgaluvvo dárogielas sámegillii leat nu guhkki. Sámegiela berrešii dihtomielalaččat geavahit, duos dás berrešii ain oahpahit ođđa sániid, ja ávžžuhuvvo ahte rávisolbmot geardduhit sániid ja dadjanvugiid dávjá, ođđa diliin ja ođđa oktavuođain.

Lea dehálaš muitalit mánáide manin mii sámástit mánáidgárddis ja fátmmastit sin go bargá mihttomeriiguin. Ávžžuhuvvo addit mánáide vejolašvuođa árvvoštallat iežaset sámegielgeavaheami. Sámástedjego daid dihto doaimmaid oktavuođas ja dain dihto báikin? (Pasanen ja earát 2022: 28-29.). 

Gávccát gealbopáhkas, Ságastallanstrategiijat, beasat eanet oahppat das movt jorgalit ságastallama sámegillii. 
 

Suokkardallangažaldagat

1. Makkár vásáhusat leat dis go lehpet sámástan nuoramus ja boarráseamos mánáiguin mánáidgárddis? Mii doaibma bures, ja mii lea veahá hástaleaddji? 
2. Smávit mánát čuovvolit dávjá boarrásit mánáid. Leatgo dis sámegielat mánát boarrásit mánáid ossodagas geat sáhtaše muhtomin searvat nuorat mánáid doaimmaide? 
3. Movt sáhttibehtet veahážiid mielde rievdadit bargovugiid vai nákcebehtet buorebut bargat hástalusaiguin?
4. Manin jáhkat mánát gaskal 3 ja 5 jagi ádjánit guhkit oahppat ođđa giela(id)?
    

Gáldu:

Pasanen, Annika, Baal, Berit Anne Bals, Mikkelsen, Inga Lill, Päiviö, Ánne-Marge (2022): Sterke språkmodeller, Sametinget. https://sametinget.no/sok.aspx?MId1=8&searchTerm=sterke+spr%c3%a5kmodeller