Mánát geain leat iešguđetge gielladuogážat
Mánát geain lea sámegiella ruovttus leat sátnevuorkái vurken sámegielsániid ja dovdet sámegielstruktuvrra. Mánát geain lea dárogiella ruovttugiellan, sis lea dárogielsátnevuorká ja giellastrukturmáhttu. Goappatge mánnájoavkkus lea buorre ja nanu giella, muhto goabbatge gielas. Sis leat iešguđetge dárbbut giela dáfus. Danin lea dehálaš juohkit mánáid joavkkuide gielladuogáža vuođul.
Dakkár rátkin sáhttá leat hearkkes fáddá. Muhtin váhnemat jurddášit go ná juhket ja rátket mánáid, de daid sirre A- ja B-joavkkuide. Muhto, dat ii leat dan birra sáhka. Vuosttažettiin de das lea sáhka njulget dáruiduhttinpolitihka váikkuhusaid, nu go giellamassima ja giellaattrišuvnna. Go juohká mánáid joavkkuide, de lea ulbmil buoremusat heivehit giellafálaldaga mánnájovkui, vai olles mánnájoavku oažžu dan fálaldaga mii sidjiide lea buoremusat heivehuvvon. Dakkár juohkin lea njuovžileamos vuohki oažžut sámi mánáid sámástit.
Go mánáin dan mánnájoavkkus guhte čuvvot oamastanmodealla lea ovdánan sámegiella dan muddui ahte nákcejit geavahit sámegiela gulahallangiellan ja aktiivvalaččat sámástit, de sáhttá sin sehkket mánnájoavkkuin geat čuvvot nannenmodealla.
Suokkardallangažaldagat:
- Movt sáhttibehtet juohkit mánnájoavkku, nu ahte dat mánát geain lea sihke sámegiella ja dárogiella ruovttugiellan, ožžot sámegielfálaldaga mii lea heivehuvvon sin sámegieldássái?
- Movt sáhttibehtet organiseret mánnájoavkku nu ahte mánát geat čuvvot oamastanmodealla eai beasa seahkanit daiguin mánáiguin geat čuvvot nannenmodealla?
- Guđemuš dain gielalaš doaimmain maid čađahehpet mánáidgárdeárgabeaivvis sáhttá lágidit ovttas goappaš mánnájoavkkuiguin?
- Leatgo dis dan mađe bargit ahte lea vejolaš juohkit mánnájoavkku, vai leago dárbu eanet bargiide čađahandihte dán?