Artihkal - Lohkat seamma girjji máŋgii

Lohkat seamma girjji máŋgi

Mánát liikojit gullat seamma girjji máŋgii. Dat lea juoga oahpis mánnái ja mánná sáhttá dovdat dorvvolašvuođa dan dihte. Mánná diehtá mii boahtá dáhpáhuvvat ja gean dahje man birra girji lea. Giellastimulerema dáfus lea ávkkálaš lohkat seamma girjji mánnái máŋgii go dat addá vejolašvuođa oahpahit ja cieggadit giela mánnái. Mánát sáhttet vuosttaš lohkamis vuos gullat váldosisdoalu. Dasto maŋit háviid bidjat fuomášumi iešguđetlágan gielalaš áššiide ja sániid mearkkašumiide. 

Girjjálašvuođa gaskkusteapmi mánnái sierrana erenoamážit das go lea eará šáŋŋer go dábálaš hupmangiella. Čállojuvvon giella lea viidát sihke ovdanbuktima ja sátneráju dáfus go hupmangiella (Egeberg 2016: 136). Čállojuvvon gielas leat unnit alla frekventatiiva sánit ja eanet iešguđetlágan sánit go njálmmálaš gielas. Danne girjjiid lohkama bokte lea buorre vejolašvuohta oahppat ođđa sániid ja dát addá maiddái vuođu ságastallat daid dihto ođđa sániid birra (Hoel ja earát 2008: 15). 

Man muddui mánná oahppá eanet giela jitnosit lohkama bokte lea čadnon olu fáktoriidda.  Dehálaš eaktu lea ahte ságastallá mánáiguin girjji sisdoalu ja sániid/doahpagiid birra. Girji galggašii leat beroštahtti mánnái ja láhččojuvvot bures pedagogalaččat. Sámegielat mánnájoavkkus sáhttá mánáin stuora erohus gielalaš ovdamáhtus, dan dihte sáhttá árvvoštallat galggašii go moge láhčit dili vai buot mánát ožžot buori ávkki lohkamis. Stuorit mánáide sáhttá bidjat deattu eanet gielalaš áššiide go smávva mánáide. Smávva mánáid lohkamis sáhttá doarvái bidjat deattu jietnadeapmái ja doahpagiidda.

Go lohká máŋgii ovttahat girjji de leat mánát oahpásnuvvan dáhpáhussii ja persovnnaide girjjis nu ahte lea vuođđu bargat  eambbo sisdoaluin. Dá leat evttohusat movt sáhttá bargat:

• Geavahehket konkrehtaid girjji muitalusas. Konkrehtaid geavaheapmi sáhttá erenoamáš ávkkálaš daidda mánáide geat eai leat nu nannosat gielas. Konkrehtat veahkehit ipmirdit doahpagiid ja daiguin sáhttá konkretiseret ovdamearka dihte post- ja preposišuvnnaid, nugo Rieban váccaša muora birra, dahje vearbbaid nugo Ruksesgahpir čoakkaša hearvarásážiid. 
• Mánáidgárddis sáhttibehtet ráhkadit čájálmasa sisdoalus. Mánát sáhttet gárvodit muitalusa olbmuid/elliid mielde ja stoahkat sisdoalu. Čájálmas addá vejolašvuođa ságastallat friddjabut seamma fáttá/sisdoalu birra. Go rávisolmmoš muitala maid mánát galget dahkat, de beassá lunddolaččat rievttes gohččunhámiid geavahit stoagadettiin. Stoagadettiin muitalusa berre rávisolmmoš sojahit olu sániid. Mánná dárbbaša gullat iešguđetge sátnehámiid vai dovddiida sániid sojahanminstariidda.
• Lávlot dahje juiget heivvolaš lávlagiid ja luđiid maid sáhttibehtet čatnat girjji sisdollui. 
• Sárgot girjji persovnnaid, elliid ja /dahje oruhiid ja sisdoalu.
• Ságastehket ja válljejehket fáddán dihto elliid dahje áššiid girjjis, ovtta ain hávális, dainna lágiin ovddida ja buorida doahpagiid ipmárdusa. 
• Doahpagat sáhttet darvánit buorebut muitui go čájeha makkár oktavuohta dain lea eará doahpagiidda, ovdamearka dihte ahte albbas lea meahciealli, dego stuora bussá, dahje namuha synonymaid ja antonymaid.
• Ráhkadehket ieža dohkáid girjji váldopersovnnain, ja atnet daid lohkanbottuin.